O Lence

Hola mi amigos ! Musím se pochválit, svých předsevzetí se celkem držím. A to už tenhle článek píšu podruhé, jelikož jsem se nějak nepohodla s noťasem. Dokonce jsem se i pokoušela o ten model koně, ale ..ehmm. S ohledem na vaše duševní zdraví to zde raději nebudu rozvádět. I  profily koní přibývají. Rychlostí tři nové za týden. Jo, fakt válíš Betty !

No ale konečně k tomu hlavnímu. Našla jsem na zemi pajcku ! Ne, to jsem nemyslela. ( A tu pajcku jsem nenašla = stay socka). Ale jsem konečne zase fit a to znamená, že jsem po dloouhé době ( týden a půl) šla naštívit Lenku. Kdo že to je ?  Jestli jsem se o ní na minulém blogu nezmínila, udělám to teď, protože ji sem stejně budu cpát furt.

...a tak jsem ji našla na kost hubenou v pororozpadlé stáji a hrdinsky ji zachránila z pekelných plamenů .." Ne, to fakt ne. Našla jsem ji v inzerátech o ustájení. Ale stejně v tom měl dílo osud. Ten inzerát jsem našla na stránkách, kde se vlastně vůbec nekoukám a ani jsem žádné ježdění nehledala. A odepsat byla jedna z nejlepších věcí, co jsem udělala.

Ta paní co inzerát podávala, žila kousek za námi, v nedostupném zastrčeném domku. Kolem lesy a louky. A kobylu jsem znala taky, jako šílenou nezastavitelnou potvoru. Neboli kříženka hucula jménem Lenka. Majitelka s pramálem času, mě vzala i přes mé upozornění na mé jezdecké umění ala brambora. Slovo dalo slovo a za týden jsem byla u ní v ohradě. Jak jsem slyšela,Lenka byla dost dominantní a tvrdohlavá kobyla, která hodně zkouší. Což mi předvedla hned, kdy jsem jí chtěla vyčistit kopyta a Lenka se postavila na zadní a odgrádlovala si to pryč. Tvářila se přitom velice vesele. První jízda v ohradě byla také velice zajimavá. Ale první pád jsem si šetřila ještě na pár měsíců později. No inu, nebylo s ní lehké pořízení. Byla tvrdohlavá, vychytralá, s ohýnky v očích a ochotou k práci jak se jí to zrovna hodilo. Naše začátky byly dost krušné. První týdny jsme jezdily pod dozorem majitelky v ohradě, poté v lese a na nekryté louce. Naše vyjížďky započalo až mínění majitelky, zda to zvládneme. Hřebínek mi Lenka srazila velice brzo. Pochopila jsem, že ona není žádná tichá, vyhaslá kobyla. Ne, ona byla osobnost. Uvědomila jsem si, že po ní nemůžu chtít žádné bezduché plnění mých požadavků. Ona nebyla ten typ koně, který by se dal snadno zlomit. Ale to jsem nechtěla. Viděla jsem, jak bezsebemenšího zaváhání koňáci kolem mě uvázali svoje koně a klidně je skopali, protože " to jsou herky, které patří na jatka", i když jen nerozuměli jejich požadavkům a nebyli pochopení. Učitele kolem sebe jsem neměla, tak jsem do toho šla na vlastní pěst. Učila jsem se od Lenky. A Lenka byla setsakra dobrá učitelka. Až teď si uvědomuju, jakou se mnou měla celou dobu trpělivost. A pořád má. Konečně jsem chyby hledala v sobě a ne v koni. Učila jsem se pozorovat detaily, naslouchat jejímu dechu, prosedět hodiny jen tak s ní ve výběhu, aniž bych po ní něco chtěla. Hledala jsem informace všude možně, pouštěla se do práce ze země. Viděla jsem věci, které jsem dřív neviděla. Celý život jsem chtěla, aby se mnou koně komunikovali, aby mě milovali tak, jako jsem já milovala je. Ale jak se mnou mohli mluvit, když jsem je neposlouchala ? Cítila jsem, jak mě Lenka mění. Nedělala ze mě jenom lepšího jezdce a člověka, ale měnila celý můj pohled na svět. A přitom stačilo se občas jen zastavit a naslouchat, vnímat tady a teď, protože žádné potom nemuselo být. No jo, už je to tady moc filozofické. Ve zkratce jsem s ní strávila celý rok 2016. A díky ní byl jeden z nejlepších. Už se nebojím si na ní jen sednout bez sedla a s parelkou, nebo na ní dělat všemožné blbosti. Když spadnu, vím, že na mě počká. Naučila mě věřit nejen jí, ale i v sama sebe. Máme před sebou ještě hooodně dlouho cestu, vlastně jsme teprve na začátku. Lenka i její majitelka si o mě pravděpodobně myslí, že jsem úplně nemožná, ale ty chvíle, kdy sedím na trávě, ona se ke mně skloní a společně vdechujeme stejný vzduch a čas se zastaví..za to všechno to stojí. Bude to ještě hodně práce, dřiny, sebezdokonalování a prolitých slz. Nemůžu se dočkat, co všechno máme ještě před sebou.

Mám tě ráda, ty moje potvůrko <3